|
|
Geneze eruptivního centra ryolitových ignimbritů křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu
Ptáček, Jakub ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Verner, Kryštof (oponent)
Český abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá tektonickou a vulkanologickou charakteristikou křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu v tepelsko-barrandienské jednotce. Rešeršní část klade důraz na širší geologický kontext, kde popisuji neoproterozoický, kambrický a spodně ordovický geotektonický vývoj tepelsko-barrandienské jednotky v rámci kadomsko-avalonského orogenní pásu. V křivoklátsko-rokycanském vulkanickém komplexu se v detailu zaměřuji na relativně nejmladší část, která se skládá z celého spektra facií ryolitového složení a zahrnuje koherentní lávy, tufy, ignimbrity a žilné ekvivalenty. Terénní výzkum praktické části bakalářské práce probíhal v satelitním tělese porfyrických ryolitu v lomu Těškov asi 10 km severovýchodně od Rokycan. Cílem podrobného geologického mapování zkoumaného lomu byl petrografický popis čtyř rozlišených ryolitových facií, mapování jejich prostorové distribuce a případné určení eruptivního zdroje. Další metody výzkumu zahrnovaly analýzy in-situ magnetické susceptibility a velikostní distribuce klastů ryolitové brekcie. Výsledkem práce je trojrozměrný model lomu s detailně vynesenými ryolitovými faciemi. Ze získaných dat předpokládám, že přímo v lomu nebo jeho blízkém okolí došlo ke vzniku, růstu, kolapsu a erupci vysoce viskózního endogenního lávového dómu, což by...
|
|
|
From deposition to caldera resurgence: pyroclastic density current dynamics as revealed by magnetic anisotropy of the Teplice rhyolite, Bohemian Massif
Vitouš, Petr ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Mlčoch, Bedřich (oponent)
Porozumění dynamice pyroklastických hustotních proudů (PDC) je jednou z klíčových otázek moderní vulkanologie, jelikož PDC jsou jedním z nejvíce život ohrožujících vulkanických rizik. PDC jsou často spojovány se silně explozivními kolapsovými kalderami, avšak pro jejich nebezpečnou povahu se nedají studovat přímo. Výzkumy vnitřních struktur kalder a PDC se tudíž soustředí na vyhaslé a erozí odhalené horniny kalder. Jedním z příkladů je svrchně karbonská altenbersko-teplická kaldera situovaná v severozápadní části Českého masívu, uvnitř které se zachovaly relikty intrakalderové výplně souhrnně nazývané teplický ryolit. Na jižních svazích Krušných hor vystupují jednotlivé členy teplického ryolitu: Teichweg, Lugstein-Pramenáč, Vlčí kámen-Medvědí vrch a Přední Cínovec, které jsou složené téměř výhradně z ignimbritů, uloženin PDC. Jelikož se tyto horniny jeví makroskopicky izotropní, použil jsem metodu Anisotropie magnetické susceptibility (AMS) ke kvantifikaci jejich vnitřních staveb. Celkem bylo odebráno 1232 AMS válečků ze 63 lokalit na analýzu AMS struktur, která byla doplněna měřením závislosti susceptibility na měnící se teplotě a petrografickým popisem. Získaná AMS data, jejichž susceptibilita je dominována paramagnetickými ferosilikáty a titanomagnetitem s nízkým obsahem Ti, zaznamenávají různorodé...
|
|
|
From deposition to caldera resurgence: pyroclastic density current dynamics as revealed by magnetic anisotropy of the Teplice rhyolite, Bohemian Massif
Vitouš, Petr ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Mlčoch, Bedřich (oponent)
Porozumění dynamice pyroklastických hustotních proudů (PDC) je jednou z klíčových otázek moderní vulkanologie, jelikož PDC jsou jedním z nejvíce život ohrožujících vulkanických rizik. PDC jsou často spojovány se silně explozivními kolapsovými kalderami, avšak pro jejich nebezpečnou povahu se nedají studovat přímo. Výzkumy vnitřních struktur kalder a PDC se tudíž soustředí na vyhaslé a erozí odhalené horniny kalder. Jedním z příkladů je svrchně karbonská altenbersko-teplická kaldera situovaná v severozápadní části Českého masívu, uvnitř které se zachovaly relikty intrakalderové výplně souhrnně nazývané teplický ryolit. Na jižních svazích Krušných hor vystupují jednotlivé členy teplického ryolitu: Teichweg, Lugstein-Pramenáč, Vlčí kámen-Medvědí vrch a Přední Cínovec, které jsou složené téměř výhradně z ignimbritů, uloženin PDC. Jelikož se tyto horniny jeví makroskopicky izotropní, použil jsem metodu Anisotropie magnetické susceptibility (AMS) ke kvantifikaci jejich vnitřních staveb. Celkem bylo odebráno 1232 AMS válečků ze 63 lokalit na analýzu AMS struktur, která byla doplněna měřením závislosti susceptibility na měnící se teplotě a petrografickým popisem. Získaná AMS data, jejichž susceptibilita je dominována paramagnetickými ferosilikáty a titanomagnetitem s nízkým obsahem Ti, zaznamenávají různorodé...
|
host ::
RSS.